V úterý večer jsme společně se spřáteleným BBP – podzemním orchestrem vystoupili na scéně Unijazzu, v břevnovském sálku U Kaštanu. Díky rekordní venkovní teplotě to uvnitř byl skoro očistec – kromě jednoho otevřeného byla všechna ostatní okna pečlivě zakryta těžkým závěsem. Pravda, pro zvukaře ideální prostor k výtečnému ozvučení, čehož místní tonmister využil dokonale (POCHVALA!), leč pro vše ostatní to bylo špatně:
Vzduch žádný, teplota stoupala každým nadechnutím nepočetného diváctva i zúčastněných muzikantů, takže obdiv patřil klávesistce BBP v nejvyšším stupni očekávání, která tuto zkoušku výdrže zvládla na jedničku, vše odehrála v pohodě a po koncertě ještě „odjížděla celá“… Zato ve finále setu TERRY IGNOTY už po dechu lapali všichni a závěrečnou Tak už mě zase vezou do Bohnic radostně uvítali, načež bystře prchli do parku nebo do zahradní restaurace. — Balení bylo tentokrát fakt za trest!
Už abychom byli slavní a měli realizační team, nebo aspoň dva bedňáky… 😛