Vystoupení v Broumově s námi nemohla odehrát Pavla, vázaly ji každoroční letní povinnosti k jejím kmenovým symfonikům kdesi v Německu. Tak jsme se do broumovského rockového klubu Eden vypravili za pekelného vedra pouze ve čtyřech – a nutno konstatovat, že se koncert i v této úsporné sestavě vyvedl náramně. A to i přes pár potíží, které celou akci provázely.
Nejprve přišlo oznámení, že avizovaná kapela In4mation pro vnitřní neshody nevystoupí, takže odpadly dohodnuté výpůjčky aparátu. Sice mrzuté, ale nebyl to až takový problém, prostě jsme obě auta nacpali poněkud víc a jelo se.
Další napínavou historkou už za přesunu na místo byl úplný výpadek prosvícení řídícího panelu v Honzově Volvu. Nepříjemné, ale zkušený šofér tuto situaci zvládl v kombinaci s navigací v mobilu a dojel nejen do cíle, ale i po koncertě zpět. Nutno zatleskat! Nyčko jde jen o zjištění příčiny (zprvu se to jevilo jako zatopená kabeláž) a její odstranění…
Poslední zásek byl se slíbenou a zapůjčenou bicí soupravou. Kompletně byla uskladněna velmi dlouhý čas pod roštovým schodištěm do šatny za pódiem, takže na ni napadalo dost sajrajtu z bot procházejících. Bubny Yamaha byly v látkových obalech a nejhoršího byly ušetřeny – jen obal šlapáku se srazil a vyprostit jej vyžadovalo značné úsilí. Hůř dopadla mechanika… po jejím očištění Zdenek konstatoval: „Je to trošku jako puzzle!“ Z několika stojanů však složil jeden, pak i druhý, poradil si i se strženým závitem v T.T. holderu a v kombinaci se svým cestovním setem zkompletoval velmi kvalitní nástroj 🙂
Samotný koncert začal díky předchozím historkám s mírným zpožděním, ale s ohledem na výpadek třetí kapely to nebylo nic zásadního. Diváků bylo poměrně dost a na naši produkci reagovali se stoupajícím nadšením. Nesporně k tomu přispělo jak vynikající a citlivé ozvučení v sále i na pódiu, tak i velmi kvalitní osvětlení s občasnými kouřovými efekty. Po vyžádaném přídavku jsme svou produkci s kolegiálním ohledem ukončili, aby nastupující Phil Schoenfelt & Southern Cross měl dostatek prostoru pro své vystoupení. – Nutno dodat, že bylo nesporně zajímavé a profesionálně odehrané!
Při závěrečném rozloučení s Standou G. Pitašem, majitelem klubu, však málem ukápla slza – Standa totiž po záslužné mnohaleté činnosti v klubu končí a prostor pronajme mladší generaci. Tím nejspíš z rockové a undergroundové mapy Česka zmizí další osvědčená scéna… Škoda!! Ale osvědčené moudro V nejlepším přestat tím bude určitě naplněno.