Po několika kapelních smolných letech, kdy termín oslav narozenin páně dr. Otty Sepla (i hradního pána z Popovic u Postupic) tvrdě kolidoval s našimi dlouhodobě sjednanými jinými akcemi – a naposled loni, kdy naši účast lstivě překazila hnusná ošklivý nepěkné, až nezvladatelná bolest bubeníkovo zad (vono mít za bicími zlomený paragraf není nic hezkýho ke koukání a už vůbec ne k poslechu…) se letos náš set na vodní tvrzi u popovického rybníka vyvedl nááááramně!
Po více než tříměsíční koncertní pauze jsme byli natěšeni jak malí Jardové! I line up nám byl velice příznivý: předchozí kapela, skvělí Skalingrad United, svou produkci skončili před pátou odpolední, pak následovala vernisáž Fumasových děl a komentovaná prohlídka staré tvrze. Po sedmé večer byli přítomní sice občerstveni (nově v přízemí), ale muzikálně jaksi vyprahli – a tak se na naše vystoupení do sálu v patře vypravila drtivá většina přítomných.
To bylo oproti našim zdejším koncertům v letech minulých vítanou a osvěžující novinkou. Předchozí účinkování TERRY IGNOTY se totiž většinou odehrávala „v hodinách mezi psem a vlkem“, kdy početnost obecenstva i jeho koncentrovanost se zdála bližiti se limitně k nule. Pravda, někteří z doslova exhumovaných jedinců projevovali úžasné nadšení až uhranutí, umocněné naší speciální světelnou show = zpravidla venku zuřila letní bouře a mystické osvětlení ‚nebeským stroboskopem‘ jsme vychytávali takřka s železnou pravidelností… :-))
Tentokrát byl za okny slunečný, ale dusný letní podvečer a všici, kdo se do sálku dostavili, pozorně poslouchali. Reagovali většinou více než nadšeně – to nás popohánělo ke stále lepším výkonům, lidi byli ještě nadšenější, my jsme taky přitlačili… zkrátka jakési energetické perpetuum mobile! Prostě nááádhera – kdo to nezažil, nepochopí. Takovýto jev ale vzniká výhradně v přátelském prostředí, kde jsou všichni vůkol naladěni vesměs přátelsky a nekonfliktně – a to na vodní tvrzi bývá ne pravidlem, lébrž železným zákonem: blbové, prudiči a joudové se tam prostě nevyskytují.
Za to vše patří hradnímu pánovi, dr. Ottovi Seplovi i jeho početnému undergroundovému bandu zvanému BBP – podzemní orchestr hold a neskonalý dík. VIVAT!!